Mikropočítače jsou, podobně jako LCD moduly, součástky nové generace (konstruktérů). Běžně se s nimi setkáváme - v kalkulačkách, v automatech na jízdenky, v počítačích PC a i tam, kde bychom to třeba nečekali. Mají uplatnění především tam, kde je toho potřeba hodně udělat na malém prostoru. Jsou to obvody velmi vysoké integrace.

Přestože je jejich programování docela obtížné, začíná se jich v elektronických časopisech hodně používat. Podezírám je z toho, že si tak trochu usnadňují práci. Ono je to jednoduché. Moderní zapojení - minutka do kuchyně. Když moderní, tak s mikropočítačem ! Nemáte programátor a ani neumíte programovat ? Nevadí ! Dodáme Vám stavebnici i s naprogramovaným mikropočítačem ! Stačí jen vložit do patice...a je hotovo ! To vše za úžasných...(několik set Kč). To už je lepší postavit minutku klasicky s 1 tranzistorem, 1 kondenzátorem, 1 rezistorem a spínačem. Vyjde to na 10 Kč, je to stejně velké a plní to zhruba stejnou funkci. U složitějších zapojeních (třeba 5 integrovaných obvodů) je však použití mikropočítače kolikrát jednodušší a většinou i levnější. Výhodné je použití mikropočítačů také tam, kde by bylo nutno vyrobit zakázkový integrovaný obvod, který stojí desetitisíce. Mikropočítače stojí od asi 75 Kč (!) výše a pokud je člověk umí programovat, lze s nimi vyřešit téměř každé zapojení. Většinou v sobě mají i AD převodník, takže jejich použití není jen v číslicových zapojeních. Pokud Tě mikropočítače zaujaly a chtěl by si s nimi i něco sám naprogramovat, budou následující řádky (stránky) patřit jen a jen Tobě. Připomínám, že dotazy můžeš směřovat na adresu marekzprahy@seznam.cz.

Toto byly základní pojmy, které se Ti budou možná hodit při čtení odborné literatury. Ještě více termínů nalezneš v knize Pavla Valáška a Borise Dědiny Mikroprocesory a mikropočítače, Nakladatelství technické literatury, n.p., Praha, 1983. To, že je kniha o něco starší, nevadí, protože se technické termíny většinou nemění a navíc je to značně nadčasová kniha. Mají ji např. v Městské knihovně v Praze (www.mkp.cz) nebo ve Státní technické knihovně v Praze (www.stk.cz).

Až dosud to bylo všechno společné pro všechny mikropočítače, dokonce i počítače. Nyní se začne kruh uzavírat. Mikroprocesory vyrábí řada firem - Motorola, Atmel, Arizona Microchip, kterou v ČR výhradně zastupuje fa. GM Electronic (www.gme.cz) a jiné. "Štěstí" se však přiklonilo k druhé jmenované firmě, protože nabídla dobrý "kompromis" (nejnižší cena, dobrá dostupnost, vnitřní paměť Flash od 1KB do 8KB,...viz dále parametry).

Datasheet ke stažení zde, od firmy Atmel. Nepamatuji si ale přesně adresu , ze které je to staženo, tak je to na mém mujwebu (200KB,zip,pdf).

Poznámka mimo: pokud se Ti zdá obrázek nečitelný, otevři jej větší v novém okně.

Mikropočítač AT89C2051 a podobné typy se vyrábějí v pouzdru PDIP/SOIC 20, které vypadá podle mě jako DIL20. Na vstup Vcc se přivede napětí 3 - 5 V, na vývody XTAL1 a XTAL2 se připojí krystal od "0 Hz" do 24 Mhz nebo se na vstup XTAL1 přivede externí obdélníkový signál. Na vstup RST, který obvykle bývá přes nějaký rezistor uzemněn, je nutné pro úspěšný start mikropočítače přivést log. 1 a potom je do 1 sekundy mikropočítač připraven. Port 1 má na vývodech 0 a 1 umístěn komparátor, tyto vývody jsou OK (open collector), a proto je nutné pro dosažení log.1 na jejich vývody přidat "pull up" rezistory (asi 2K7 proti Vcc). Všechny vývody portu 1 je možno zatížit proudem až 20 mA, lze tedy přímo budit LED. Pokud je na vývodech portu 1 přítomen nějaký signál po dobu 1s, lze je použít jako vstupy. Port 3 sice nemá na vstupech 0 a 1 komparátor, zato má na vývodu 0 RDX sériový vstup do portu, na vývodu 1 je TDX sériový výstup portu, na vývodu 2 je externí přerušení* nižší dominanty INT0, na vývodu 3 je externí přerušení* vyšší dominanty INT1 a na výstupech 4 a 5 jsou externí vstupy časovače. Vývod 6 je vnitřně spojen s výstupem komparátoru a nelze jej použít k jiným účelům. Všechny vývody portu 3 je možno zatížit proudem až 20 mA, lze tedy přímo budit LED. Pokud je na vývodech portu 3 přítomen nějaký signál po dobu 1s, lze je použít jako vstupy. Vývod GND je nutno uzemnit. *Externí přerušení jsem pochopil tak, že pokud je aktivováno, mikropočítač přeruší svou dosavadní činnost a začne dělat činnost naprogramovanou pro dané přerušení. Přerušení je dvojího typu - to s menší dominantou lze přerušit tou s větší dominantou, ale naopak to nelze. Každopádně odkazuji na literaturu.

Z obecné teorie o mikropočítačích by to bylo asi vše, pro další informace si mi napiš nebo použij již dvakrát zmíněnou literaturu či datasheet. A teď…